Okres Jönköping se nachází ve střední části jižního Švédska, je rozdělen do třinácti městských obvodů a žije zde o něco více než 333 000 obyvatel. Přibližně 30 % obyvatelstva žije ve venkovských oblastech mimo městské aglomerace. V tomto okrese, jehož celková rozloha činí 10 475 km2, je hustota obyvatel 32 obyvatel/km, což je více než je celostátní průměr 22 obyvatel/km. Hlavní město okresu – Jönköping – je devátým největším městem ve Švédsku (má přibližně 118 000 obyvatel).
1.2 Využití půdy
Přibližně 76 % půdy je zalesněno (produkční a chráněný les), což je výrazně více, než je celostátní průměr 56 %. Zemědělská půda (travnaté pastviny a orná půda) tvoří přibližně 15 %, což je opět zhruba o 8 % více, než je celostátní průměr. Bažiny (chráněné i komerční) naopak tvoří 6 %, což je méně, než činí celostátní průměr, o 11 %.
1.3 Hospodářské podmínky
Zeměpisná poloha okresu Jönköping má jedinečné strategické umístění. Leží téměř ve stejné vzdálenosti od městských aglomerací Stockholmu, Göteborgu a Malmö a protíná se zde dopravní infrastruktura, která činí z tohoto místa centrum dopravy zboží a osob a oblast, kde je logistika růstovým odvětvím. Struktura průmyslových odvětví v regionu je poměrně rozmanitá a řada malých a středních podniků je známá svou podnikavostí. Je to jeden z nejvíce průmyslově rozvinutých regionů v okrese s živým výrobním průmyslem, který zaměstnává téměř 1/3 pracovních sil v regionu, což je skoro dvojnásobek celostátního průměru. Klíčovými výrobními/zpracovatelskými odvětvími v regionu je např. odvětví zpracování dřeva včetně biomasy, výroba nábytku, lehké strojírenství, kovoobrábění, plastový a gumárenský průmysl.
1.4 Současná skladba energetických zdrojů
Celkové množství vyrobené a spotřebované energie v okrese činí více než 12,2 TWh (2007). Vlastní produkce elektrické energie (dodávané do rozvodné sítě) je v současnosti velmi nízká – přibližně 1 % elektrické energie spotřebované v rámci regionu. Tato elektřina pochází z různých obnovitelných zdrojů, včetně malých vodních a větrných elektráren, jakož i z biomasy a komunálního odpadu spalovaných v závodech na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Skutečná výroba elektřiny je však vyšší, protože určitý počet průmyslových podniků v regionu, zejména v odvětvích na zpracování drti, papíru a dřeva, vyrábí a využívá vlastní elektrickou energii pomocí vedlejších produktů vzniklých při vlastní výrobě. Navíc ropné produkty s podílem 37 % stále představují největší energetický vstup, na kterém se z velké části podílí odvětví dopravy (32 %), přičemž zbytek se využívá v průmyslovém odvětví, v zemědělství či jako zásobní/startovací palivo pro vytápění. Fosilní paliva (uhlí, topné oleje, hnědé uhlí, koks, zemní plyn) přestala být téměř plně využívána pro potřeby prostorového vytápění (komerčního, průmyslového vytápění a vytápění domácností) a byla nahrazena biomasou, jak vyplývá z příkladu projektů na využití biomasy. V současnosti nemají pouze 2 z 13 měst sítě dálkového vytápění. V ostatních městech je převládajícím palivem k výrobě tepla pro dálkové vytápění biomasa, jejíž podíl činí 82 % až 100 %, přičemž v Eksjö a Jönköpingu používají jako palivo tuhý komunální odpad.
1.5 Příklady stávajících projektů
V regionu byla nedávno dokončena nebo v současnosti probíhá celá řada projektů na využití biomasy a projektů souvisejících s otázkou biomasy v oblasti logistiky, zušlechťování, zpracování, distribuce či konverze. V regionu například fungují tři velké závody na výrobu dřevěných pelet. Jako příklady mhou posloužit větší projekty obvykle zadávané s cílem zvýšit kapacitu stávajících sítí dálkového vytápění. Kromě pevné biomasy, která se vyrábí, zpracovává a využívá k výrobě tepla a/nebo elektrické energie v regionu, jsou rovněž využívány odpady a bioplyn. Bioplyn se vyrábí zejména v čističkách odpadních vod a je upravován pro využití jako palivo pro automobily. Například město Jönköping vybudovalo zařízení na úpravu bioplynu a nedávno v reakci na rostoucí poptávku zřídilo ve městě dvě další čerpací stanice. Další dva projekty na využití bioplynu v Sävsjö a Gislaved se snaží využít zemědělský dobytek.
1.6 Politické závazky
Rada pro regionální rozvoj byla vládou pověřena vypracováním regionálního programu rozvoje. Program rozvoje okresu Jönköping klade důraz na lidský aspekt a význam sociálního prostředí pro regionální rozvoj. Správní rada okresu nedávno předložila návrh dokumentu, nazvaného Strategie v oblasti ochrany klimatu a energie s novými cíli pro okres Jönköping, který vychází z nových vnitrostátních cílů v oblasti ochrany klimatu a energie do roku 2020. Tento návrh, který v současnosti prochází veřejnou diskusí, obsahuje ambiciózní krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle okresu a má okresu umožnit stát se „vývozcem“ obnovitelné energie a zároveň snížit uhlíkovou stopu. Toho lze dosáhnout větší energetickou účinností a nahrazením fosilních paliv ve všech odvětvích společnosti obnovitelnými zdroji energie. Biomasa z lesního a zemědělského hospodářství jsou dvě oblasti, které mají být podle tohoto dokumentu dále rozvíjeny společně s dalšími obnovitelnými zdroji energie, jako např. energií větrnou a sluneční.